Lukavac
Lukavac (v srbské cyrilici Лукавац) je město v Tuzlanském kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se v údolí řeky Spreča ve směru hlavních dopravních tahů mezi městy Doboj a Tuzla, a to v blízkosti Modračského jezera. V současné době je Lukavac v Bosně a Hercegovině znám především díky dolům a těžkému průmyslu.
Lukavac je centrem stejnojmenné općiny. V současné době má okolo patnácti tisíc obyvatel.
Původ názvu města není do dnešních dob zcela dostatečně doložen, datuje se nejspíše do 17. století. Nedaleká vesnice Bokovići byla poprvé připomínána v roce 1512. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1528, kdy existoval Gornji Lukavac a Donji Lukavac. V roce 1644 se ještě objevil název Paša Lukavac, který nejspíše odkazuje na původního (tureckého) vlastníka, nebo vlivného člověka, který v místě žil a působil. Označení Lukavac odkazuje na lukavého, tj. zlého člověka. V roce 1885 sčítání lidu zmiňuje existenci Srbského Lukavce a Tureckého Lukavce, tj. samostatné pravoslavné a muslimské části. Rakousko-Uhersko zde vybudovalo továrnu na výrobu uhličitanu amonného, což odstartovalo průmyslový rozvoj sídla. V roce 1895 zde žilo celkem 477 obyvatel. Její oficiální název zněl Bistarac-Fabrika.
V roce 1930 byl otevřen místní katolický kostel svatého Antonína Paduánského, jehož projekt vypracoval český architekt působící v tehdejší Jugoslávii, Karel Pařík.
Rozvoj Lukavace nastal až po druhé světové válce V Lukavaci byl zmodernizován a rozšířen průmysl zpracování cementu po druhé světové válce a vybudována koksovna. Bytová výstavba zde byla rozsáhle realizována po roce 1958. Intenzivní průmysl nicméně vedl k značným ekologickým škodám, v okolí Lukavace se nachází lokality s největší ekologickou zátěží v celé Bosně a Hercegovině. ,
Lukavac má rovněž i význam z hlediska turistiky, ubytovací zařízení se nachází na břehu Modračského jezera.
Lukavac je centrem stejnojmenné općiny. V současné době má okolo patnácti tisíc obyvatel.
Původ názvu města není do dnešních dob zcela dostatečně doložen, datuje se nejspíše do 17. století. Nedaleká vesnice Bokovići byla poprvé připomínána v roce 1512. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1528, kdy existoval Gornji Lukavac a Donji Lukavac. V roce 1644 se ještě objevil název Paša Lukavac, který nejspíše odkazuje na původního (tureckého) vlastníka, nebo vlivného člověka, který v místě žil a působil. Označení Lukavac odkazuje na lukavého, tj. zlého člověka. V roce 1885 sčítání lidu zmiňuje existenci Srbského Lukavce a Tureckého Lukavce, tj. samostatné pravoslavné a muslimské části. Rakousko-Uhersko zde vybudovalo továrnu na výrobu uhličitanu amonného, což odstartovalo průmyslový rozvoj sídla. V roce 1895 zde žilo celkem 477 obyvatel. Její oficiální název zněl Bistarac-Fabrika.
V roce 1930 byl otevřen místní katolický kostel svatého Antonína Paduánského, jehož projekt vypracoval český architekt působící v tehdejší Jugoslávii, Karel Pařík.
Rozvoj Lukavace nastal až po druhé světové válce V Lukavaci byl zmodernizován a rozšířen průmysl zpracování cementu po druhé světové válce a vybudována koksovna. Bytová výstavba zde byla rozsáhle realizována po roce 1958. Intenzivní průmysl nicméně vedl k značným ekologickým škodám, v okolí Lukavace se nachází lokality s největší ekologickou zátěží v celé Bosně a Hercegovině. ,
Lukavac má rovněž i význam z hlediska turistiky, ubytovací zařízení se nachází na břehu Modračského jezera.
Mapa - Lukavac
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |